Založit webové stránky nebo eShop

Sv.Alžběta Durynská

Svatá Alžběta Durynská

(* 1207 - + 19. 11. 1231)
image
 
Sv. Alžběta je známa také jako Alžběta Durynská nebo Alžběta Uherská.
Narodila r. 1207 buď v Uhrách nebo Bratislavě jako dcera uherského krále z rodu Arpádovců, Ondřeje II. a Gertrudy z Andechsu. Ve čtyřech letech byla zasnoubena s durynským lankrabětem Heřmanem I., kam byla také převezena na výchovu. Heřman však záhy zemřel a tak byla ve 14ti letech (1221) provdána za Heřmanova mladšího bratra Ludvíka IV. O matku přišla již v časném mládí, jelikož ji zavraždila uherská šlechta v době králova tažení v Haliči (1213). Otec († 21.9.1235) zemřel ve stejném roce jejího prohlášení za svatou.

Alžběta žila v Durynsku se svým manželem, lankrabětem Ludvíkem IV. na hradě Wartburg. Od okolní šlechty byla urážena a opovrhována zvláště od jejích příbuzných, jelikož i přes odpor knížecího dvora žila prostě. Dokonce i před vstupem do kostela si sundávala nejen svou vévodskou korunku, ale i šperky. Obrovského zastánce však měla ve svém manželovi, který ji před okolím bránil a nebo tyto ústrky často přecházel slovy: "Pokud mi nerozdá Wartburg, jsem spokojen."
Alžběta pod svým hradem Wartburgem založila nemocnici a později nechala postavit také špitál v Eisenachu. Bylo jí zazlíváno i to, že udržovala příliš dobré vztahy se svým služebnictvem a dokonce se ke svým komorným chovala jako k přítelkyním, s kterými se starala o chudé a nemocné.
Když byla země sužována suchem, nechala Alžběta otevřít zeměpanské sýpky a najímala chudáky ke stavbě silnic a mostů, aby jim poskytla příležitost k obživě. K lidem, kteří zdůrazňovali svou zbožnost vážnou tváří, vždy podotkla: "...divní lidé, tváří se, jakoby chtěli Boha strašit, místo aby mu svou oběť snášeli s veselou tváří..".
Podle jiné legendy prý do svého hradu přivedla malomocného a uložila jej do své postele. Když o tom byl vyzpraven její manžel, pobouřen vtrhl do komnaty a pod pokrývkou místo malomocného spatřil Ukřižovaného, obklopeného nebeskou září.
Alžběta ovdověla ve 20ti letech, když její manžel zemřel v Itálii při křížové výpravě na mor († 11.9.1227). Alžbětu prý před tím doprovázela zlá předtucha, pro kterou svému manželu tuto výpravu rozmlouvala. Po jeho smrti již nenalezla žádného zastání, pocítila nevděk i od těch, kterým pomáhala a byla dokonce i ze svého hradu vlastním švagrem (mladší Ludvíkův bratr) vytisknuta.
Odebrala se tedy do kláštera v Marburku v Hesensku a r. 1228 vstoupila jako terciářka do františkánského řádu. Rodina se s ní později částečně usmířila a nějaký podíl jí finančně vyplatila. Snad jí byla nabízena i možnost vrátit se zpět, ale Alžběta se vzdala přepychu a volila i nadále dobrovolnou chudobu, dělila se o svůj majetek a oddala se trvale pomoci chudým a nemocným. V Marburku založila špitál a chudobinec. Později sv. Anežka postavila v Čechách špitál sv. Františka, jako věrnou kopii této Alžbětiny stavby.

Alžběta Durynská zemřela 19.11.1231 ve věku 24. let. Její legenda velice rychle naplnila středověké povědomí. Je však až s podivem, s jakou rychlostí byla papežem Řehořem IX. kanonizována - čtyři roky po své smrti (1235).

Význam jejího jména (z hebrejštiny - "Bohu zasvěcená"), jakoby jí předurčoval její dráhu osudu. Stala se patronkou charitativních sdružení, sirotků, vdov, nevinně pronásledovaných, nemocných, krajkářek a pekařů. Za svoji patronku si ji zvolil i Řád německých rytířů, řád Alžbětinek a nebo skautské Světlušky. Někdy bývá nazývána Matkou chudých a nemocných. Řád sv. Alžběty (Alžbětinky) jsou původně řeholní terciářky sv. Františka z Assisi, jejichž patronkou se stala Alžběta Durynská, po níž převzali i své jméno. Do Čech byl tento řád povolán z Vídně teprve roku 1719 hraběnkou Schönkirchovou.
V církevním kalendáři jí byl vytyčen den 17. listopadu. V Čechách se její svátek ujímá kolem roku 1270 a ve 14. století je v kalendářích již zcela samozřejmý. Na poč. 14. stol. Je o ní zrýmovaný úryvek zaznamenán i v Dalimilově kronice, jejíž autor jí připomíná slovy: "...Jak jsem slyšel, v oné době, též Alžběta, ctnostná žena, za svatou je prohlášena...". V pranostikách o Alžbětě slyšíme: "Počasí o sv. Alžbětě, předpovídá jak bude v létě. Jiná zas praví: "Sv. Alžběta se sněhem přilétá."

Sv. Alžběta neměla s naší zemí společné jen to, že svým příkladem stála za vzor jejím současnicím, sv. Anežce či sv. Zdislavě, které se navzájem znaly, a možná i jiným. Alžběta byla navíc sestřenicí sv. Anežky České a jejich tetou byla sv. Hedvika, manželka polského krále. Jiná Alžbětina teta, Konstancie, se provdala za Přemysla Otakara II. Později (1264) právě Přemysl Otakar II. vystrojil slavnou svatbu své neteři Kunhutě s Bélou ml., synovcem Alžbětiným.
Pokud bychom hledali další nepřímé spojitosti Alžběty Durynské s Čechami, jistě by se našla další řada souvislostí. Jednou z nich je i měsíční diplomatická návštěva Alžbětina manžela Ludvíka (1226) u Přemysla Otakara I. Tehdy se stal vyjednavatelem smíru ve válečném rozbouření mezi českým králem a rakouskými knížaty…
(Převzato z www.e-stredovek.cz)

 

 

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist